Jeden rok září stromy výrazně žlutými, oranžovými a červenými odstíny, zatímco jindy listy rychle zhnědnou a opadají. Není to jen náhoda. O tom, jak barevný podzim bude, rozhoduje druh stromu, délka dne, teplota i množství vláhy. Podmínky během několika týdnů tak mohou výrazně ovlivnit podobu podzimní krajiny.
Co se s listy na podzim děje
Během jara a léta dominuje listům zelené barvivo chlorofyl, které má zásadní úlohu při fotosyntéze. Jak se na podzim zkracují dny a mění podmínky, strom postupně omezuje jeho tvorbu. Zelená barva ustupuje a začínají být viditelnější další pigmenty, které byly v listech přítomné už dříve.
Právě karotenoidy stojí za žlutými a oranžovými odstíny. U některých rostlin se na podzim vytvářejí také antokyany, které mohou listům dodat červené až purpurové zbarvení.
Ne všechny stromy proto na podzim vypadají stejně. Zatímco některé druhy září žlutě, jiné mohou přecházet do oranžových, červených nebo hnědých odstínů.
Slunce, chlad i déšť ovlivňují podzimní podívanou
Na intenzitu barev má vliv také počasí. Slunečné dny a chladnější noci bez výrazných mrazů mohou přispívat k výraznějšímu červenému zbarvení některých druhů. Naopak silné mrazy mohou proces změny barev urychlit nebo poškodit listy dříve, než se stihnou naplno vybarvit.
Roli hraje i voda. Dlouhodobé sucho může způsobit, že listy začnou hnědnout a opadávat dříve. Silný vítr nebo prudké deště zase mohou zkrátit dobu, po kterou barevné listí na větvích vydrží.
Proto může stejný strom vypadat každý rok trochu jinak. Barevnost podzimu není dána pouze kalendářem – je výsledkem kombinace počasí, světla a přirozených procesů, kterými se stromy připravují na zimu.